Praktické informace o Fidži

Objevte krásy Fidži

Pokud letíte z Prahy s Korean Air do Soulu a přemýšlíte, do které destinace pokračovat, doporučujeme Vám Fidži. Pro srovnání, délka letu ze Soulu do Fidži je 9 hodin 55 minut a např. ze Soulu do Denpasaru (Bali) je 7 hodin 10 minut. Rozdíl necelé 3 hodiny není až tak zásadní při cestě, která s přestupem trvá přes 24 hodin. Podstatnější je, že přiletíte do téměř dokonalého klidu.

Viti Levu, hlavní ostrov, Fidži je mnohem klidnější než Bali. Vždyť celé Fidži má téměř 828 000 obyvatel. Na Viti Levu najdete dlouhé divoké pláže, nejznámější je oblast Coral Coast s bohatými korálovými útesy a jednou z nejhezčích světových pláží Natadola Bay u hotelu Intercontinental Fiji. Viti levu je ideální na poznání místní kultury a přírody, můžete tu zažít dobrodružnou část své dovolené. Výjimečnost Fidži spočívá v malých ostrůvcích Mamanuca Islands, vzdálených zhruba hodinu a půl jízdy rychlým velkým katamaránem nebo Yasawa Islands, vzdálených zhruba 3 hodiny plavby lodí. Kouzelný je rovněž Taveuni Island dosažitelný asi po hodinovém letu. Všechny ostrovy jsou ideální pro romantickou dovolenou.

Ostrovy Fidži

Ostrovy Mamanuca nebo Yasawa jsou malé, na každém je většinou jeden hotel a ten je tvořený jen asi 30 bungalovy. Na ostrově je zhruba 50 turistů a pár místních zaměstnanců. Ostrovy jsou zelené, s kopcem výšky 50 – 100 metrů, kam se dá po strmé cestě vyjít, obklopené několika plážemi z bílého písku. Moře s průzračnou vodou se vyznačuje aktivním podmořským životem. Fidži je ideální na nicnedělání a pobývání v dokonalém klidu. Hlavní atrakcí, v Mamanuca Group, je neobydlený Tom Hanks Island, kde se točil film Trosečník (Cast Away) a v Yasawa Group ostrov Blue Lagoon, kde se natáčel film Modrá laguna. Můžete se skvěle potápět a vyjet si s rybáři na ryby. Na ostrovech je wifi i mobilní signál (doporučujeme na letišti koupit místní SIM kartu Vodafone s datovým programem).

Strava je založená na darech moře a rybách v místní úpravě. Ty jsou skvělé. Vyberete si i mezi nabídkou specialit z hovězího, kuřecího a jehněčího masa dováženého z Austrálie. Vína jsou téměř výhradně australská a novozélandská, pivo místní, z Fidži (lahve 0,75l). Pozor, Fidži není úplně gurmánská destinace. Najíte se dobře, zdravě a chutně, ale určitě ne rozmarně a pestře. Rovněž musíte respektovat „Fidži Time“, klidné tempo personálu.

Většina turistů na Fidži jsou Australané a Novozélanďané, pro které je Fidži jejich „Chorvatsko a Řecko“, klientů z Evropy i Ameriky je méně. Místní zdravotní servis a třeba i zboží v obchodech je hodně podřízené zvyklostem v Austrálii.

Jaký je ideální program na Fidži?

Po příletu si klidně dopřejte jeden aklimatizační den na Viti Levu a další den ráno hurá na Mamanuca nebo Yasawa Islands – určitě zkombinujte dva nebo lépe tři ostrovy po 3 – 5 nocích na každém. Poslední den odpoledne lodí odjedete na Viti Levu, kde v hotelu u letiště strávíte noc a ráno po snídani jste za 10 minut na letišti k odletu linky do Soulu. Pro cestu na malé ostrovy lze využít i hydroplán nebo vrtulník a ušetříte si čekání na loď. A samozřejmě, chcete-li poznávat přírodu a zažít dobrodružství, hlavní velký ostrov Viti Levu si říká o pobyt na několik dní.

Na Fidži najdete velmi dobré hotely kategorie 4* a lepší 3*. Některé detaily možná nebudou dokonalé, někdy situace bude chtít trpělivost, ale určitě si odpočinete ve velmi zajímavé destinaci. Noční zábavu nečekejte, maximálně o některých večerech zahraje kytarista pár písní. Fidži, dle našeho názoru, není vhodná pro nejnáročnější klienty, hledající perfekcionismus v hotelech a resorty s plným servisem.

Pokud tyto stránky čtou „baťůžkáři“, tak Fidži je skvělé i pro ně. Stačí letenka, kterou rádi zajistíme. Koupíte si lístek na loď, se kterou objedete několik ostrovů. Sehnat na místě chatku nebo lůžka v jednoduchém hostelu není problém a cena je nízká. Spíte a stravujete se max. 10 metrů od moře.

Něco málo k historii Fidži

Ostrovy byly osídleny před více než 3 000 lety. První obyvatelé Fidži přišli z jihovýchodní Asie dlouho před prvním kontaktem s evropskými průzkumnými výpravami v 17. století. Natrvalo se zde Evropané usadili až v 19. století. Ostrovy přešly pod britskou správu jako kolonie v roce 1874. V roce 1970 získaly nezávislost. V roce 1987 došlo k porušení demokratických principů, během dvou vojenských převratů, nepokoji vyvolanými sílícím vlivem indo-fidžijské komunity. V roce 1990 Ústava uzákonila fidžijskému etniku kontrolu v zemi, avšak vedla k silné emigraci Indů. Silný populační úbytek měl za následek ekonomické obtíže, ale byla zajištěna převaha Melanésanů. Dodatky uzákoněné v roce 1997 upravily ústavu do více spravedlivé podoby. Svobodné míruplné volby v roce 1999 skončily vládou vedenou Indo – fidžijci. O rok později byla sesazena převratem vedeným konzervativním fidžijským nacionalistou Georgem Speightem. Demokracie byla obnovena koncem roku 2000 a Laisenia Qarase, který vedl prozatímní vládu, byl zvolen premiérem. Fidžijské členství ve Společenství národů bylo pozastaveno v návaznosti na protidemokratické aktivity spojené s pučem z roku 2000. Vzhledem k velikosti země má Fidži mimořádné ozbrojené síly. Domorodí obyvatelé si zachovali svoji kulturu. Jejich oblečení odolalo britskému vlivu.

5. prosince 2006 zde došlo k vojenskému převratu, při němž armáda pod vedením Franka Bainimaramy svrhla údajně slabou zkorumpovanou vládu Laisenia Qaraseho, která vzešla z demokratických voleb v květnu 2006. Frank Bainimarama dočasně převzal veškeré prezidentské pravomoce a slíbil brzké uspořádání demokratických voleb, ale jejich termín neupřesnil. 4. ledna 2007 předal presidentský úřad zpět Ratu Josefa Iloilovi a následující den byl ustanoven dočasným předsedou vlády. Okolní státy i mezinárodní organizace považují puč za nezákonný a země byla kvůli němu vyloučena z Commonwealthu.

Hospodářství na Fidži

Fidži patří k nejrozvinutějším státům Oceánie. Na ostrovech Viti Levu a Vanua Levu se nacházejí ložiska zlata. V zemi jsou také ložiska stříbra a měděných rud. Průmysl není příliš rozvinutý. Vyrábí se hlavně cement, barvy, laky a oděvy. Nejrozvinutějším odvětvím je potravinářský průmysl, ve velkém zde pracují cukrovary, pivovary a závody na zpracování ryb a tabáku.

Export cukru a rostoucí turistický ruch, s 300 000 až 400 000 turisty ročně, jsou hlavními zdroji zahraničního obchodu. Zpracování cukru obnáší jednu třetinu průmyslových aktivit. Dlouhodobé problémy jsou nízké investice a problematická vlastnická práva. Politické nepokoje na Fidži způsobily krutý dopad na ekonomiku, jenž znamenal propad o 2,8 % v roce 2000 a růst pouze 1 % v roce 2001. Turistický sektor se rychle zotavil, dosahujíc množství příchozích návštěvníků z doby před převratem, znovu během roku 2002. Schopnost vlády ovládat rozpočet, který překročil čistý deficit 6 % v roce 2002, je závislá na návratu politické stability a důvěry investorů.

Zemědělství hraje důležitou roli v ekonomice Fidži, zaměřuje se především na pěstování cukrové třtiny. Pro vývoz se pěstuje zázvor, tabák, kakao, kaučuk a káva. Z produktů se vyváží kokosový olej a kopra. Pro potřeby státu se pěstují banány, citrusy, rýže a hlízovité rostliny. Chovají se prasata, skot, koně a kozy.

Etnické skupiny, jazyk a náboženství

V zemi převládají dvě velké národnostní skupiny. Podle sčítání z roku 2007 v zemi žije 473 983 domorodých (57% populace), 311 591 (38%) Indů a 42 326 (5%) ostatních. Z hlediska náboženského zde mají převahu křesťané (52%), hinduisté tvoří 38% a muslimové 8%. Většina obyvatel země sídlí na největším ostrově – Viti Levu.

Etnikum

Populace Fidžijců se dělí na původní Fidžijce a míšence polynéských a melanéských předků (54.3%), a indo-fidžijské potomky smluvních dělníků přivezených na ostrovy Brity v 19. století. Procento populace indických potomků se výrazně snížilo během posledních dvou desetiletí vlivem emigrace. Okolo 1,2 procent jsou Rotumané – domorodci z ostrovů Rotuma, jejichž kultura má mnohem víc společného se zeměmi jako Tonga nebo Samoa, nežli se zbytkem Fidži. Jsou zde též malé, ale ekonomicky významné, skupiny Evropanů, Číňanů a dalších menšin. Vztahy mezi Fidžijci a Indo-fidžijci byly často pokřivené a napětí mezi oběma komunitami ovládlo politiku poslední doby. Úroveň napětí kolísá mezi rozdílnými regiony země.

Jazyk

Tři úřední jazyky jsou ustanoveny Ústavou: angličtina, jež byla zavedena zákony britské kolonie, fidžijština, jazyk etnických Fidžijců a hindština, hlavní jazyk Indo-fidžijců. Obyvatelé Fidži mají ústavní právo komunikovat s vládními úřady v jakémkoliv z úředních jazyků, s překladatelem poskytnutým na vyžádání. Používání angličtiny je jedním z nejdéle trvajících odkazů na zavedení již skoro století starých britských zákonů. Angličtina je hlavním dorozumívacím prostředkem mezi oběma etniky Fidžijců a Indo-fidžijců, stejně tak jako komunikace obyvatel Fidží se zbytkem světa. Je to jazyk ve kterém vláda i trestní orgány vedou většinu svých záležitostí a je též hlavním jazykem ve vzdělání a obchodě.

Náboženství

Nejrozšířenějším křesťanským vyznáním jsou metodisté. S 36,2 procent v celé populaci (včetně skoro dvou třetin etnických fidžijců) mají největší podíl v populaci ze všech národů. Apoštolská církev (4%) a Církev adventistů sedmého dne (2,9%) jsou rovněž významné. Tyto i ostatní vyznání mají malý počet indo-fidžijských členů, křesťanství všech druhů zahrnuje 6,1% z indo-fidžijské populace.

A dvě zajímavosti na konec: do 19. století zde domorodí obyvatelé praktikovali kanibalismus a v čele vesnice stojí náčelník a jeho funkce je dědičná na syna.